Malé zamyšlení o tom, co je BIM

20. listopadu v 13:58

O BIMu diskutují zejména projektanti stále častěji. Je to jen zase další způsob projektování, nebo jde o něco zásadnějšího ?

V dnešní době neustále mluvíme o trvale udržitelném rozvoji, šetření energiemi, finančními prostředky a i lidskými zdroji. Velká část těchto úspor je skryta ve stavebnictví. Na první pohled se zdá, že využíváme nejmodernější technické prostředky i v této oblasti lidské činnosti, ukazuje se však, že leccos lze ještě vylepšit.
Životní cyklus budovy patří mezi poměrně dlouhé časové úseky, často přesahující i jeden lidský život. Pokud máme být schopni využít informace nejen v časovém horizontu několika týdnů nebo měsíců, ale i po několika letech, ne-li desetiletích, musíme je ukládat ve formě, která bude srozumitelná i po takové době. Po mnoho staletí byla takto využívána zdánlivě jednoduchá metoda – médium, na které, nebo do kterého autor projektu své představy nakreslil nebo napsal. Mohl to být kámen, kůže, papyrus, nebo později různé druhy papíru. Ale i tak můžeme narazit na problém porozumění. Jen si představme, jak dlouho trvalo, než se podařilo opětovně alespoň trochu porozumět staré egyptské civilizaci.
Dnes se velmi silně prosazuje předávání elektronicky zpracovaných podkladů, projektů i jejich elektronická archivace. Elektronicky předávané dokumenty však mívají různý formát a také je velmi často každý projektant či jiný účastník stavebního procesu upravuje podle svých potřeb. Takové úpravy nejen prodlužují celý proces projektování, ale také vnáší do celého procesu možnost chyb a nepřesností. Navíc i po archivaci hotových projektů bývá velmi omezené jejich využití v dalších etapách „života“ již realizovaného projektu – např. při samotném stavebním řízení na úřadech, nebo při údržbě a správě budov. Proto se skupina firem a odborníků rozhodla tuto situaci změnit.
Hlavním tématem celé problematiky kolem tzv. BIM je tedy uložení informací důkladně popsaným způsobem, který nebude závislý na jednom výrobci, či firmě. Součástí BIM je však nejen definice obsahu, ale také způsob využití takto uložených informací.Tak se objevil Informační model budovy (model BIM). Představme si ho jako informační databázi, která může obsahovat všechna potřebná data a údaje od návrhu, výstavby, správy budovy, rekonstrukce až po její demolici, tedy veškeré informace využitelné během celého životního cyklu budovy. Model budovy je živý organismus, do kterého přispívají všichni účastníci stavebního procesu. Pokud by kterýkoliv z účastníků stavebního procesu odmítl sdílet jím vytvořené informace, metoda BIM jako proces tvorby a používání modelu budovy postavený právě na spolupráci, nebude využitelný a úplný. Jeho fungování bude značně omezené.
Počátky informačního modelu budovy (modelu BIM) se objevují již v sedmdesátých letech minulého století pod různými názvy. Nakonec se ustálila zkratka BIM = Building Information Modelling, popř. jen Building Information Model.
Za BIM model se většinou dnes považuje 3D model budovy, v lepším případě s možností kontroly kolizí. V jiném případě, díky propagaci ze strany výrobců software, jako alternativa k software typu CAD. Ani jedna varianta však není zcela vyčerpávající, úplná a správná. Projektant potřebuje ke své práci jiné informace, než např. stavbyvedoucí na stavbě, nebo dokonce správce již hotové budovy. Všechny tyto informace by model budovy měl obsahovat a každý účastník by měl mít možnost své informace získat, případně upravit a vložit je zpět do modelu.
V ideálním případě by i katalogy výrobců materiálů, komponent a přístrojů byly poskytovány ve struktuře a formátu pro BIM. Bylo by tak mnohem jednodušší porovnávat jednotlivé varianty již v úrovni návrhu budovy. Nejedná se pouze o cenové kalkulace, ale rovněž o technické parametry, simulace spotřeby energie, osvětlení a řadu dalších oborů.
Použití BIM by bez prostředků IT (hardware i software) samozřejmě nebylo možné, ale samotný software je vlastně jen nástroj, který pro BIM používáme.
Při uvažování o přechodu na BIM je také velmi důležité si uvědomit, že se nejedná pouze o změnu nástroje, ale že musíme přizpůsobit i svůj styl práce. Podobnou historií jsme již částečně prošli při přechodu od rýsovacích prken k projektování prostřednictvím počítačů (CAD). To jsme ale jen měnili svůj nástroj, nyní ale potřebujeme mnohem více zdůraznit potřebu spolupráce a efektivního využití všech dostupných informací. Jen tak dosáhneme skutečných úspor během celého stavebního procesu a provozování budovy, včetně jejího konce.
Jedním ze zmíněných bodů je vlastní definice obsahu modelu a procesů BIM. Tato aktivita je podpořena tvorbou a průběžným vývojem ISO norem, které zajišťují využití i na mezinárodní úrovni. Součástí norem ISO je nejen definice pojmů a procesů, ale také formátu souboru IFC, do kterého by se informace ukládaly. V souvislosti s jeho používáním se můžete setkat s pojmem openBIM – aktivita zaměřená na prosazení otevřeného, dokumentovaného a univerzálního formátu pro uložení BIM modelu.
Již dnes můžeme vidět i státy, které pro zpracování státních zakázek vyžadují použití BIM. Jsou to především skandinávské státy, USA, Velká Británie a z těch menších i např. Holandsko. Stranou nezůstávají ani země jako Singapore, nebo Hong-Kong.
(STom)